Sicílie

Sicílie je rájem pro turisty hledající kombinaci historie, přírody a tradiční kultury. Nabízí památky starověkých civilizací – od řeckých chrámů v Agrigentu po římské mozaiky ve Villa Romana del Casale. Jedním z největších lákadel je činná sopka Etna. Sicílie je také proslulá svou vynikající kuchyní, pěknými plážemi, malebnými městečky jako Taormina, Syrakusy nebo Cefalù.

Symboly a keramika

Sicílie je proslulá tradiční keramikou, která má kořeny už ve starověku. Typická je pro ni pestrá barevnost, ruční malba a motivy inspirované přírodou, folklorem a arabskou i řeckou kulturou.

Na keramice se opakují symboly, které mají na Sicílii hluboký historický a mytologický význam:

Trojnožka (Trinacria) – je nejtypičtějším symbolem Sicílie. Jde o hlavu ženy s třemi nohami. Pochází ze starověkého Řecka a jedno z vysvětlení je, že symbolizuje trojúhelníkový tvar ostrova. Symbolizuje také plodnost a spojení přírody, slunce a pohybu.

Kyklop – podle řeckých bájí žili obři s jedním okem (kyklopové) právě na Sicílii, konkrétně v oblasti sopky Etny. Kyklopové symbolizují divokou sílu přírody, která je pro ostrov s činnou sopkou typická.

Medúza – bývá součástí symbolu Trinacria, kde je její hlava uprostřed trojnožky. V řecké mytologii je Medúza bytostí, jejíž pohled proměnil člověka v kámen. Používá se jako ochranný symbol – má odhánět zlo a chránit před neštěstím.

Keramické hlavy muže a ženy, známé jako „Teste di Moro“, jsou jedním z nejikoničtějších symbolů Sicílie. Tyto malované květináče často zobrazují tváře maurského krále a sicilské ženy  a váže se k nim legenda o sicilské dívce, která se zamilovala do pohledného Maura. Když však zjistila, že se má vrátit domů ke své rodině a ženě, ze žárlivosti ho v noci zabila a usekla mu hlavu, kterou si nechala jako květináč.

Citrusy – Symbol prosperity a sicilského zemědělství. Sicilské citrony (např. Limone di Siracusa IGP) jsou považovány za jedny z nejlepších na světě.

Slunce symbolizuje teplo a středomořský způsob života. Je často zobrazováno na keramice s lidskou tváří.

Taormina

Malebné městečko na skále s výhledy na moře i na kouřící Etnu má neopakovatelnou atmosféru. Navštivte místní amfiteátr nebo se jen procházejte úzkými uličkami se spoustou restaurací, kaváren, obchůdků s typickou keramikou. Kurzy italštiny v Taormině >>>

V Taormině na konci 19. století pobýval spisovatel Oscar Wilde. Našel zde klidné útočistě a inspiraci po pobytu ve vězení a zavržení britskou společností. Město si zamiloval pro jeho krásu, výhledy na Etnu i toleratní atmosféru.

Katánie

Katánie je rušné, hlučné a dost ošuntělé město na úpatí Etny. Doprava je tu fakt divočina, všichni neustále troubí. Město má ale svoje kouzlo. V 17. století většinu Katánie zavalila láva po výbuchu Etny. Při následné rekonstrukci vznikl originální styl – černobílé barokní budovy postavené částečně z lávy. Nyní je historické centrum na seznamu UNESCO. Uprostřed náměstí Piazza del Dumo stojí obelisk se sochou slona z černého lávového kamene z období antiky  – slon se stal symbolem Katánie a má město chránit před sopkou. Katánie má mezinárodní letiště s přímými lety z Prahy, přístav i dlouhé písečné pláže. Kurzy italštiny v Katánii >>>

Náměstí Piazza del Duomo vévodí Katedrála sv. Agáty (Duomo di Catania) – monumentální chrám zasvěcený patronce města, s hrobem skladatele Belliniho.

Teatro Massimo Bellini je hlavní divadlo v Katánii a jedna z jejích nejvýznamnějších historických budov. Otevřeno bylo v roce 1890 a pojmenováno po slavném místním skladateli Vincenzu Bellinim. Divadlo je postaveno v elegantním neobarokním stylu a pyšní se nádherným interiérem s bohatě zdobeným hledištěm a freskami. Hraje se zde opera, balet i klasická hudba a dodnes patří mezi nejprestižnější kulturní místa na Sicílii.

Blízkost stále doutnající sopky dokazuje i všudypřítomný černý popílek.

Hned za hlavním náměstím najdete slavný rybí trh. V navazujících uličkách můžete pod barevnými deštníky ochutnat místní speciality v restauracích i přímo od prodejců ze stánků.

Pobřeží Kyklopů

Pobřeží Kyklopů (Riviera dei Ciclopi) je malebný úsek východního pobřeží Sicílie, severně od Katánie známé svými tmavými čedičovými skalisky ve tvaru sloupů, které podle řecké mytologie vrhal Kyklop Polyfémos na prchajícího Odyssea.

Cefalu

Cefalu je moc hezké letovisko na severu Sicílie. Nad městem a katedrálou se tyčí vysoká skála La Rocca, pod ní pěkná pláž a historické městečko plné restaurací, kaváren, obchůdků s typickými místními suvenýry a keramikou. Kurzy italštiny v Cefalu >>>

Etna

Etna je s nadmořskou výškou kolem 3400 m nejvyšší a nejaktivnější sopkou Evropy a je zapsaná na seznamu UNESCO. K vrcholu je možné se dostat pouze s průvodcem. Autem vyjedete do necelých 2000 metrů nad mořem, odkud už máte krásné výhledy i na menší krátery. (Můžete vyjet až k turistickému středisku Rifugio Sapienza na jižní straně sopky, ve výšce asi 1 900 m n. m.) Odtud můžete pokračovat lanovkou do výšky cca 2 500 m, případně pak terénními vozy s průvodcem až do zóny kolem 2 900 m, v závislosti na aktuální sopečné aktivitě a povětrnostních podmínkách. V zimě sem místní jezdí lyžovat, v noci sledovat sopečnou aktivitu. Při naší návštěvě vznikla asi kilometrová prasklina, která chrlila lávu a byla v noci viditelná i z dálnice.

Bronte

Na svahu Etny najdete vesničku Bronte, která se proslavila pěstováním pistácií a výrobou luxusních pistáciových lahůdek – pesto, čokoláda, marmeláda, pasta, espresso, likéry, dorty, zákusky, zmrzlina nebo granita… Na podzim se zde koná pistáciový festival.

Liparské ostrovy – Vulcano

Liparské ostrovy, také známé jako Eolské ostrovy, jsou vulkanické souostroví v Tyrhénském moři severně od Sicílie. Tvoří je sedm hlavních ostrovů: Lipari, Vulcano, Stromboli, Salina, Panarea, Filicudi a Alicudi. Na ostrov Vulcano můžete přijet lodí z Milazza na severovýchodě Sicílie. S přístavu se pak už dá vyrazit pěšky ke kráteru a je to opravdu zážitek. Na úpatí hory je semafor, který hlásí, jestli je výstup ke kráteru v tu chvíli bezpečný. Cestou budete mít krásný výhled na ostatní ostrovy. Nahoře uvidíte z kráteru vycházet nažloutlé sirné výpary (celou cestu je i cítíte). Ostrov dal jméno všem vulkánům – staří Římané věřili, že zde sídlí Vulcanus, bůh ohně a kovářství.

Agrigento – Údolí chrámů

U města Agrigento najdete Údolí chrámů (UNESCO) – poměrně rozlehlý areál s asi 10 chrámy. Některé jsou krásně zachované, z jiných už zbyly jen ruiny. Před jedním z nich leží obří socha, která kdysi podpírala chrámovou kontrukci.  Určitě stojí za návštěvu, nádherné je to tu při západu slunce. (platí se vstupné)

Scala dei Turchi

Scala dei Turchi je jedno z nejkrásnějších a nejfotogeničtějších míst na Sicílii. Přírodní útes z bílého vápence poblíž města Agrigento má tvar obřího schodiště (Scala = italsky schody), jeho barva kontrastuje s tyrkysově modrým mořem a můžete odtud sledovat západ slunce. Název „dei Tuchi“ („Schody Turků“) pochází z dob, kdy tu přistávali turečtí nájezdníci a piráti.

Syrakusy

Další místo na Sicílii, které je na seznamu UNESCO. Jeho nejhezčí historická část leží na ostrůvku Ortigia. Bohatou historii města dokazují řecké, římské i barokní památky. Na své si tu přijdou i milovníci dobrého jídla. Zajímavostí je, že v místním jezírku roste šáchor – rostlina, ze které se vyráběl papyrus. A najdete tu i muzeum papyru.

Palermo

Palermo za nás ne – všudypřítomné hory odpadků, rozpadající se budovy, pouliční partičky dětí i dospělých, od kterých úplně nevíte, co máte čekat. Trochu to zachraňovalo místní street art.

Hrad Caccamo

Hrad Caccamo (Castello di Caccamo) je jedním z největších a nejzachovalejších středověkých hradů na Sicílii. Nachází se ve stejnojmenném městečku Caccamo, asi 50 km východně od Palerma, na skále s výhledem na údolí řeky San Leonardo a přehradu Rosamarina. Postaven byl v 11. století Normany, později ho rozšířili Španělé. Doporučujeme i uličky v podhradí.

Modica

Modica je barokní město na jihovýchodě Sicílie zapsané na seznamu UNESCO jako součást „Val di Noto“ – oblasti známé svou bohatou barokní architekturou. Město leží na úpatích kaňonu, ze kterého vedou úzké klikaté uličky a schody vytesané do skal. Dominantou je barokní kostel San Giorgio. Modica se také proslavila tradiční čokoládou, vyráběnou podle staré aztécké receptury – za studena a bez mléka, s hrubou texturou a příchutěmi jako pistácie, granátové jablko, skořice, chilli nebo pomeranč. Město pořádá čokoládový festival Chocobarocco a má i muzeum čokolády. V bistru naproti muzeu jsme ochutnali vynikající sicilské speciality.

Noto

Noto je malebné barokní město na jihovýchodě Sicílie, které je spolu s dalšími městy v oblasti Val di Noto zapsáno na seznamu UNESCO pro své výjimečné barokní památky. Město bylo po ničivém zemětřesení v roce 1693 znovu vybudováno v sicilském barokním stylu. Koná se tu tradiční květinový festival.

Caltagirone

Caltagirone je městem tradiční sicilské keramiky. Největší atrakcí je Schodiště Santa Maria del Monte – 142 schodů, jejichž čela jsou zdobena ručně malovanou keramikou, každý schod jiným vzorem.

Marzamemi

Licata

V Licatě se odehrálo jedno z nejdůležitějších spojeneckých vylodění během druhé světové války (operace Husky) a město si dodnes uchovává památku na tyto dramatické chvíle — nejen v muzeích, ale i v samotné atmosféře přístavu, kde se tehdy psaly dějiny. Licata má také své elegantní městské divadlo, Teatro Re, které připomíná dobu, kdy město bývalo kulturním centrem jižní Sicílie. Dnešní Licata je ale hlavně město, které si žije svůj typický sicilský život, s pěknými plážemi v okolí, kam spíš než turisté míří většinou jen místní. Ve městě nesmíte minout uličky s  murales, malbami na zdech domů, které vyprávějí příběhy města a jeho rybářů. Licata je tak ideální zastávkou pro každého, kdo chce spojit historii s autentickým sicilským životem a fotogenickými místy, která nejsou přeplněná turisty.

Punta Bianca

Punta Bianca je méně známá a hůř přístupná kopie Scala dei Turchi – nádherné bílé zaoblené skály se tyčí nad mořem a nabízí krásné výhledy na západ slunce. Punta Bianca je na  rozdíl od slavné Scala dei Turchi mnohem divočejší, tišší a méně turistická, takže si tu člověk může užít syrovou krásu pobřeží bez davů. Cesta sem vede přes prašné cesty a nízkou středomořskou vegetaci, ale odměnou je výhled na bílé skalní stěny, které se lámou do tyrkysového moře.

Gastronomie

Jídlo na Sicílii je samozřejmě naprosto vynikající a s čerstvých místních ingrediencí. Klasické pizzy a těstoviny tu mají své specifické přísady – často lilek, ricottu, pistácie, strouhanku, fenykl, sardinky. Oblíbené jsou mořské plody nebo arancini (smažené rýžové koule s různými přísadami – masem, rybou, lilkem, mozarellou). A jako zákusek všudypřítomné cannoli (trubičky plněné ricottou, často zdobené pistáciemi), granita (tekutější zmrzlina) nebo zmrzlina v briošce. A jedna z největších lahůdek je lilková caponata.

Pasta di Sarda – s fenyklem, strouhankou, ricottou, rybičkami, rozinkami… hodně netradiční kombinace chutí. Hlavně v oblasti severního pobřeží – ochutnali jsme v Cefalu.

Arancini – smažené kuličky z rýže se šafránem plněné tradičně mletým masem se sýrem a hráškem.

Pasta alla Norma je slavné sicilské jídlo, pizza alla Norma je jeho pizza varianta. Bohatě zdobená pizza s lilky a slanou ricottou. Vynikající pochoutka z Katánie.

Granátová jablka a citrusy vám na trzích i na ulicích rovnou vymačkají do čerstvého džusu.

Na trzích prodávají už ugrilované lilky a cibule.

Cannoli – tradiční sicilské trubičky plněné sladkou ricottou, často zdobené místními pistáciemi.

Mořské plody – takto se předhánějí v nabídce restaurace v Syrakusách.

Caponata z lilků a smažená ricotta

Caponata z lilků a paprik – božské… A slaná ricotta je něco, co k tomu překvapivě ladí a vytváří naprosto neopakovatelnou sicilskou kombinaci, kterou jsme si zamilovali.

Granita – tradiční sicilský osvěžující dezert – něco mezi ledovou tříští a zmrzlinou. Vynikající je pistáciová. Podává se někdy i s brioškou.